na malé fotky klikněte - zvětší se

Pondělí

 Ráno se dobře stává tomu, kdo večer neflámuje. Včera jsme byli všichni hodní a proto jsme bez problému odrazili od mola na Iloviku už v 6:15. Ranní koupel a snídani jsme nechali na pozdější dobu; ostatně u městského mola by se časní plavci příliš dobře nevyjímali. Provázela nás opět modrá obloha bez jediného mráčku. CHIC svou přídí brázdil hladkou, větrem dosud nedotčenou hladinu. S brumlajícím motorem jsme míjeli západní břeh ostrova Lošinj a si po třech mílích jsme zabočili do zátoky Krivica. Zde jsme se jen otočili, abychom si prohlédli zaparkované lodě a po výjezdu ze zátoky jsme se rozhodli na motor přejet na Susak a posnídat až tam.
Těsně po osmé hodině se před naší přídí objevila přístavní zátoka na Susaku . Po snídani , ranní koupeli a ostatních nutných procedurách jsme se přemístili do přístavního bazénu k městskému molu. Bazén svoji velikostí připomíná spíš větší lavór s nepříjemnou spletí kotevních lan zaparkovaných lodí. Zdálo se nám, že jediné volné místo u mola, kde byla ještě přijatelná hloubka, je asi poloviční šíře našeho Chica. Sami bychom to vzdali, ale Tomáš se ujal kormidla, zavelel uvázat fendry na oba boky a do té úzké škvíry bravurně zacouval . Vylodili jsme se a vydali na průzkum Otoku Susak . Místní pozoruhodností je zátoka, která po odlivu slouží jako fotbalové hřiště . Tomáš znal zkratku, kterou se dá dojít na vrcholek ostrova; tvoří ji v hlíně vyhrabaný úvoz zarostlý vegetací, takže jsme téměř celou cestu do kopce šli jakýmsi tunelem. Dorazili jsme ke kapli s nezbytným hřbitovem . Zpět jsme již procházeli úzkými uličkami s převážně kamennými stavbami . Ještě překrásný výhled na přístav a už nás námaha výšlapu v sílícím vedru zahnala do místní osvěžovny , kde Karlovačko chutnalo všem . Při návratu do přístavu si Franta vyfotil místního šerifa .

Slává! Vítr se už dostavil do služby a proto jsme mohli hned po výjezdu z přístaviště zvednout plachty. Zamířili jsme zpět k Lošinju a tam zakotvili v zátoce Rt Beli kousek pod letištěm. Poobědvali jsme a hlavně se chladili ve vodě. Původně jsme chtěli odtud přeplout přímo do města M. Lošinj, ale protože vítr zesiloval , rozhodli jsme se toho využít a vrátili jsme se na otevřený prostor mezi Susakem a Lošinjem. Foukalo docela svižně a tak jsme jezdili .

Kolem páté hodiny jsme zamířili k Malému Lošinju kde jsme se v 18:10 vyvázali o mola . Dotankovali jsme pitnou vodu a zatímco se Tomáš s Laďou pustili do opravy pokřivené kotvy, část posádky se vydala na obchůzku po nábřeží . Po necelé hodince jsme odrazili od městského mola a přemístili se kousek dál ke kempu, u kterého je také molo. Je tam podstatně větší klid a hlavně se za parkování neplatí. Vrhli jsem se na večeři - tuším byl nakládaný hermelín a utopenci, rozhodně to bylo něco mňam, o čemž svědčí i chtivý pohled racka , který přišel po mole somrovat. Dobré jídlo jsme zašli zapít do restaurace v kempu , tentokrát tam měli Ožusko a bylo správně vychlazené. Po návratu si někdo ještě před půlnocí zaplaval, někdo poseděl jen tak na konci betonového mola a koukal po hvězdách, světlech okolo plujících lodí a naslouchal cikádám. Někdo si všechny vjemy umocnil ještě jednou skleničkou na dobrou noc.