na malé fotky klikněte - zvětší se

Úterý

Ráno, těsně po šesté hodině jsme převezli napůl spící posádku od mola u kempu do příhodnějšího prostředí pro snídani - vrátili jsme se do stejné zátoky, kde jsme včera obědvali - Rt Beli .

Ze západní strany ostrova Lošinj, kde jsme byli, se dá do Lošijnského kanálu směrem ke Cresu projet úzkým průplavem přehrazeným otočným mostem. Průplav se otevírá každý den v 9:00. Po koupeli a vydatné snídani jsme se přesunuli k mostu a ve frontě ostatních plavidel čekali na jeho otevření  .

V Lošinjském kanálu jsme zvedli plachty a stoupali ostře proti větru k Trsteniku. Slunce vydatně pražilo a tak jsme kousek před Trstenikem opět plachty stáhli a zakotvili v zátoce u majáku . Posádka se vydala na průzkum ostrova, ale hlavně jsme hledali osvěžení ve vodě, jejíž teplota však v mělké zátoce příliš osvěžující nebyla. Půl hodiny před polednem jsme zvedli kotvu a zamířili k východnímu pobřeží Cresu. V poledním vedru se i Pan Vítr rozhodl zahájit siestu a tak jsme napřed plachtám pomáhali motorem, a nakonec jsme je jako zbytečnost zase stáhli. O půl druhé jsme vjeli do zátoky Toveraščica na Cresu. Franta se vypravil s foťákem do hlubin hustého porostu , kde ho pronásledovalo nějaké neznámé zvíře. Jestli mu můžeme věřit, tak podle lomozu který dělalo, to muselo být něco o velikosti alespoň medvěda. Ostatní se věnovali opět koupeli    a také jsme se naobědvali. Po dvou hodinách čvachtání ve vodě a potápění, nebo jen sledování dna přes brýle, jsme příjemnou zátoku opustili.

Zamířili jsme k severní části Rabu. Plavba na mírný zadoboční vítr byla nenáročná a tak jsme si ji zpestřovali zvýšenou konzumací nejen vychlazeného piva a longdrinků, ale také různých krekrů, tyčinek, oříšků, prostě všeho dobrého, co podpalubí dalo.

Po 18. hodině jsme se dostali k ústí Supetarské Dragy. Zaparkovali jsme v malé zátoce schované za několika malými ostrovy . Po večeři jsme umyli nádobí, po kávě si Hana zapálila a Jarka zkontrolovala jestli jí to sluší . Stáli jsme na kotvě, takže pro přepravu na břeh nachystali Pavel s Frantou člun . Franta ho jel vyzkoušet a při návratu našel volně plující fendr, který samozřejmě zachránil . Po částech jsme se přepravili na pevninu a napřed našli malou hospůdku, kde ale k našemu zklamání měli pivo jenom lahvové a navíc nijak levné. Vydali jsme se pátrat po lepším podniku a našli jsme. Byla to nejpříjemnější hospoda celého výletu - dobře jsme se najedli a Karlovačko bylo také velmi pitné . Kolem půlnoci jsme byli už všichni na palubě a z kójí se záhy ozývalo oddechování spokojených spáčů.